Svůj první gól si kupodivu pamatuji, zavzpomínal si Jiří Kalát

Součástí, poslední dobou vzniklé, vzájemné spolupráce mezi Prachaticemi a Suchdolem nad Lužnicí je i Jiří Kalát, který letos po 11 letech znovu okusil nejvyšší soutěž.

Žádnou rivalitu nevnímám

Jiří, letos nastupujete za dva týmy, jedním z nich jsou i extraligové Prachatice. Vy jste však stále hráčem Suchdola, kdy v minulé sezóně jste spolu působili v jedné lize a vzájemné konfrontace byli vždy považovány za derby. Jak to vnímáte dnes v kabině? Jste všichni kamarádi, nebo je zde ještě nějaká rivalita?

V Prachaticích je super parta, v kabině je vždycky dobrá atmosféra, takže žádnou rivalitu nevnímám.

Jste zatím spokojen v Prachaticích a jak dlouhá bude vaše spolupráce? Budete nastupovat i příští sezónu?

Jsem moc rád, že jsem dostal možnost zahrát si nejvyšší soutěž, ale se svojí hrou momentálně moc spokojen nejsem. Určitě bych chtěl více pomáhat týmu, jak góly, tak i předvedenou hrou, na čemž se snažím zapracovat. Jak dlouhá bude spolupráce se uvidí po sezóně, a to je ještě daleko.

Jiří Kalát v prachatickém dresu. Autor fotky: Michal Bartík.

Doklepával jsem odražený tenisák hokejkou značky Alplast s plastovou čepelí do prázdné brány

Není to ale vaše první zkušenost v nejvyšší soutěži, jaké bylo vaše poprvé?

Před tuším 11 lety jsem odehrál pár zápasů extraligy za hradecký Olymp. Takže žádné velké zkušenosti nemám.

Hokejbal už hrajete nějaký čas, vzpomínáte si na svou úplně první branku? Jaká byla?

Hokejbal už hraji 23 let a svůj první gól si kupodivu pamatuji. Bylo to doma na hranatém hřišti s kanály proti J. Hradci. Doklepával jsem odražený tenisák hokejkou značky Alplast s plastovou čepelí do prázdné brány. (smích)

Kdo má hezčí dresy, Prachatice nebo Suchdol nad Lužnicí?

Oba týmy mají hodně podobné, a hlavně pěkné dresy, samozřejmě je mi bližší ten suchdolský.