Doufám, že se budeme držet v horních částí tabulky, přeje si do příští sezóny Jan Holub

V letošní sezóně mezi dvěma ligami v Prachaticích točili tři brankáři. Jedním z nich, který nedávno získal zlatou medaili, je i Jan Holub. Ačkoliv byl na poslední tři zápasy sezóny posazen na střídačku, vysloužil si označení nejlepšího brankáře týmu. Do příští sezóny určitě nemá v plánu polevit.

My jsme utekli hrobníkovi z lopaty

Honzo, letos to poprvé v hokejbalové kariéře cinklo, dopomohl jste týmu i jako nejlepší brankář týmu, jak moc náročná byla cesta play – off?

Úplně poprvé to nebylo, mám nějaké medaile z tenisákovky v Čejkovicích, ale to se s náročností letošního play-off nedá vůbec srovnat. To, že mě to letos trefovalo je fajn, ale důležitý je kolektivní výsledek, ke kterému v našem brankovišti pomohli i Pavel Študlar s Tomášem Pixou. Co se týče náročnosti letošního play – off, tak to pro nás bylo extrémní. Trenér Petr Kafka musel vytáhnout ze svého repertoárů to nejlepší, protože pro nás play – off začalo už na začátku jarní části, kdy jsme schytali výprask od Suchdola a věděli jsme, že pokud chceme pomýšlet na play-off, tak už nesmíme zaváhat. V samotném play-off jsme nejdříve narazili na nevyzpytatelné Pivní hvězdy, které nás v prvním zápase u nich dost potrápily. Následovala pro nás velmi povedená série s Pískem, který se nám povedlo po parádním kolektivním výkonu dvakrát těsně vyloupit. Doma jsme věděli, že Písek u nás musí a my můžeme, po jejich drtivém nástupu se hra vyrovnala, my se uklidnili a došli si pro postup. (smích) Po týdenní pauze, díky které jsme usnuli na vavřínech, nás Zliv vytrhla z letargie, vyhnala mě z branky a vedla 2:0. (smích) Trenér byl nucen udělat řadu změn, jež se nakonec ukázaly jako rozhodující a my jsme utekli hrobníkovi z lopaty. Povedlo se téměř nemožné a díky týmovému duchu, jenž jsem dosud nezažil, jsme otočili proti velmi silné Zlivi na 3:2.

Kromě 2. ligy, jste naskočil i k 6 duelům 1. ligy, jaký vnímáte rozdíl mezi soutěžemi? Která se vám chytá lépe?

Určitě. Rozdíl tu je, 1.liga převyšuje druhou v rychlosti, technickou vyspělostí hráčů a lepším dodržováním systému, který trenéři nastaví. A ve které soutěži se mi chytá lépe? To se nedá jednoduše říct, každá soutěž má svá specifika. No a letošní zápasy play-off 2.ligy měly parametry většiny zápasů ligy 1.

Jan Holub byl nejlepším gólmanem 2. Ligy. Zdroj fotky: HBC Prachatice.

Věk nezastavíš

V příští sezóně oslavíte již 34. narozeniny, říká se, že u brankářů je věk výhodou, jak se cítíte po fyzické stránce? Jak dlouho se chcete tomuto sportu ještě věnovat?

No tak věk nezastavíš, ale ještě bych nějaký ten zápas chtěl přidat, i když po letošním extrémně náročném play – off jsem měl různé myšlenky, hlavně kvůli rodině, která se mnou snášela vysoké zápasové vytížení. Tímto bych jim chtěl moc poděkovat, hlavně manželce s dětmi, kteří místo společných výletů trávili čas na hokejbale.

V obou soutěžích jste se letos střídali s Tomášem Pixou, sedli jste si jako dvojka? A je mezi vámi nějaké napětí ohledně jedničky v týmu?

S Tomášem nemáme žádný problém, vycházíme spolu dobře, jak po sportovní, tak i po lidské stránce. Když je potřeba, vždycky jsme schopni se v brance zastoupit. Dále nesmíme zapomínat na Pavla Študlara, legendu prachatického hokejbalu, který nám v brankovišti také pomáhá.

Do příští sezóny vstoupíte jako obhájce titulu, máte v plánu to potvrdit?

To, že se nám povedlo udělat titul, bylo zásluhou řady dílčích náhod, souher šťastných okolností a hlavně toho, že jsme měli výbornou partu a touhu vyhrát. Zároveň každý potlačil své ego pro společný týmový úspěch. Říká se, že sezóna po vyhraném titulu je jak po kocovině. Doufám, že se nám pomistrovská kocovina vyhne, budeme se držet v horní části tabulky, nepustí nás chuť do hokejbalu a pak se uvidí, co bude.