Prachaticím se nevyvedlo předkolo Extraligy juniorů před play off! Jak vyřazení snáší brankář Marek Fleischman?

Junioři z Prachatic bojovali o postup do play off Extraligy juniorů srdnatě. Nadstavba ligy se jim moc nevyvedla, a proto museli jít bojovat do předkola, kde se utkali s Kelty, Piráty a Ježky. Ani jeden duel se jim nepodařilo vyhrát, což je pro Jihočechy konec sezóny. Jak to mrzí Marka Fleischmana?

Chtěl bych poděkovat našemu celému týmu

Marku, s týmem se vám nepovedla nadstavba soutěže, což vás poslalo do předkola. S čím jste do něj šli?

Ano je to tak. Bohužel, odešli nám hlavní posily z Českých Budějovic Mirek Moser, Vašek Kovařík, Jirka Štěpánek a další. Měli jsme hodně mladý tým, se kterým už byl veliký úspěch se vůbec prát se o play off. Myslím si, že to od nás nikdo nečekal. A do kvalifikačního turnaje jsme šli s tím vyhrát hned první dva duely, bohužel se tak nestalo a následně jsme vypadli. Ale chtěl bych poděkovat našemu celému týmu a také trenérovi Pavlu Valentovi.

V předkole jste se utkali s Kelty, Ježky a Piráty. Se soupeři jste se moc neznali, jak moc velká nevýhoda to byla?

Nevím, nepřišlo mi to jako nevýhoda, kdyby jsme hráli tak, jak jsme měli, mohlo to být jiné. Ale to už jsou jen kdyby. Chyběl nám klid na hokejkách. A pro kluky to bylo fyzicky velmi náročné v počasí, ve kterém se hrálo, a také v počtu, ve kterém jsme přijeli. Jak říkám, hodně jsme se nadřeli na gól a to nám bralo energii do dalších utkání.

Vy jste nevyhráli ani jeden zápas. Co se stalo? Ani jeden tým se po základní části nedostal do nadstavby. Jak moc vás zaskočily tyto celky?

Musím uznat, že Heřmanův Městec hrál opravdu pohledný hokejbal a zaslouženě vyhráli.

S Berounem jsme vedli až do poslední třetiny a trochu jsme usnuli na vavřínech. Naopak Beroun se povzbudil a šli si pro to, dali dva rychlé góly. A pak už to bylo jen o tom přežít jejich tlak v útočném pásmu.

Foto: SK Kelti 2008. Prachatice s Markem Fleischmanem do čtvrtfinále Extraligy juniorů nepostoupili.

Myslím si, že takového kolegu by chtěl mít asi každý

Vy jste byl jedničkou celku, přičemž jste si držel úspěšnost nad 90 %, přičemž jste asi selhali na produktivitě, je to tak?

Jedničkou bych asi neřekl, střídali jsme se s Filipem Stankayem. Máme super vztah. Myslím si, že takového kolegu by chtěl mít asi každý. Já mu pomáhal psychicky, když byl v bráně a on mě, takže možná i proto je ta úspěšnost taková jaká je. Jinak jsem ještě posledním rokem starší žák a chytat v juniorce byla opravdu čest a když jsem do té brány šel, tak vždy s tím, že chci co nejvíce pomoct mému týmu.

Jak moc vás mrzí, že jste se nedostali do čtvrtfinále soutěže?

Bohužel je to tak, jak to je. Není to příjemná situace pro nikoho z nás. Ale přesně v tuhle chvíli je potřeba říct si, že to je jen sport a vaše zábava .

Budete se spoluhráči z juniorů snažit dostat do A mužstva Prachatic?

Je to mým velkým snem a věřím, že kluků taky. Byl bych velice rád si někdy zachytat u nás v 1.lize. Je to asi můj hlavní cíl, slíbil jsem to mému dědečkovi, který bohužel už mezi námi není, takže ta motivace se zlepšovat, abych se dostal až do áčka, je obrovská.